Krtek1
|
27.1.200618:22
taky jsem jenom blbej normální elektronik ale tohle mi připomíná zase návrat k analogovýmu signálu
Odpovědět0 0
Drejkot
|
26.1.200616:22
Mě to připadá jako kdyby se jednalo o Fuzzy logiku, která se používá např. u moderních praček atd. Ale toto bude něco jiného, protože to pracuje na pricipu 0 až 1 již na úrovni atomů. Nejsem žádný odborník jo. Tak mě neberte zas tak vážně :-)
Odpovědět0 0
Mne sa zda, ze vykon takehoto kvantoveho pocitaca teoreticky rasie exponencialne s mnostvom q-bitov. Takze ak ma nejaky kvantovy chip 10 q-bitov, je to akoby mal klasicky chip 2^10=1024 klasickych bitov (to sa vlastne pise aj v clanku). Cize pridanim jedneho q-bitu sa zvysi vykon celeho chipu dvojnasobne a zdvojnasobenim poctu q-bitov vzrastie vykon na druhu. Preto sa hodia na hadanie hesiel heubou silou. Dopracovat sa k 10000 miestnemu kodu bu teoreticky nemal byt problem, lebo ked sa zvysi pocet cisel v hesle o dve a moznosti a pocitac musi hadat 100nasobne viac moznosti, ale len pridate niekolko q-bitov. Ked sa zvysi zase o dve cisla, tak pridate zase rovnaky pocet q-bitov. Lahke...
Odpovědět0 0
snajprik
|
26.1.200612:39
Polovyca je furt polovica tu tomu večšia polovička nerodumie :D
Odpovědět0 0
axa
|
26.1.20069:12
Odpovědět0 0
KUFI
|
25.1.200622:03
"Kvantové procesory ovšem nepracují s bity, ale qubity (kvantovými bity). Qubit není omezen na nulu a jedničku, ale může obsahovat nekonečně mnoho hodnot mezi nulou a jedničkou. Ve skutečnosti obsahuje nulu i jedničku zároveň, jde jen o to, co více. Jedná se v podstatě o vektor nuly a jedničky, jehož součet je jedna. Jako příklad, může obsahovat 60% nuly a 40% jedničky." ... ehhh? A o cem ze je vlastne rec? Ja z matiky v pololeti 2x propad, na me nemuzete takhle hrrr :)
Odpovědět0 0
Kristina
|
24.9.201014:58
hele tohle chápu i já:) Prostě neni to jenom 1 a 0, ale i všechno mezi tím, chápeš? :D
Odpovědět0 0
snajprik
|
25.1.200620:35
Nic komplikovane teoreticky to nema chybu ale v praxi je problem a poriadny pri beznom použiti je všetko jednoduche je tam napätie nieje, leskne sa to neleskne sa to, je tam dierka neje tam dierka takzvany binarny system 0 1 ale v praxi je to uplne o inom zatial pozname stav vid. priklad taky srandovny ale k veci dnes pozname ( prefikol som ju neprefikol som ju, ale pri tomto systeme to je tak prefikol som ju na 60% alebo neprefikol som ju na 40% a teras buď mudry, napr. je tam diejka a aka, je tam napetia a ake, teoretycky možeme tymto sposobom využiť nielen binarny system ale aj dekadicky hexialny až do nekonečna lenže technika ma problem aj z bynarnym systemom (0 1) už aj tu roby chyby napriklad CD, DVD alebo disky, tak si viem predstaviť čo to bude za sranda ak sa ma počitač rozhodnuť či ta dierka je 40% 60% či je tan 0,1V či 0,2V pri označovani ( 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a b c d e f) a tak dalej čo to tam vlastne bolo možno sa niekomu nebude pačiť moj priklad na pamäťovych mediach ale napätie na procakoch ďaleko neodskakuje a tymto sa už ludia zaoberaju už par desaťroči ale netvrdim že sa to neda
Odpovědět0 0
Autor napsal "Jedná se v podstatě o vektor nuly a jedničky, jehož součet je jedna. Jako příklad, může obsahovat 60% nuly a 40% jedničky. Jak je to možné, se mně neptejte, mým oborem je klasická "křemíková" informatika." Ano, takhle řečeno je to skutečně těžko pochopitelné. Snad lépe řečeno: 0 a 1 jsou dva stavy z nichž každý je reprezentován vektorem v Hilbertově prostoru (takový normální vektorový prostor, jenž může mít nekonečnou dimenzi). Libovolná lineární kombinace těchto vektorů opět reprezentuje nějaký stav systému. V kvantové mechanice se pak učí, jak z takovéhoto vektoru spočítat pravděpodobnost, že systém je např. ve stavu 0 nebo 1.
Ovšem kvantový počítač opravdu není můj obor :-))) V česku na to ale pár odborníků kupodivu máme.
Odpovědět0 0
Jakub Hegenbart
|
26.1.200611:27
Ta jednička a nula jsou bázemi toho prostoru?
Odpovědět0 0